|
|
Teorie a praxe v péči o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií
NOVOTNÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá péčí o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána enterální výživa, malnutrice, perkutánní endoskopická gastrostomie a ošetřovatelská péče. Praktická část obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit úroveň znalostí v ošetřovatelské péči o pacienta s PEG. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry pracující na vybraných odděleních dodržují postupy dle standardů ošetřovatelské péče při ošetřování PEG. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval dvacet tři otázek. Rozhovory byly provedeny s deseti sestrami na interním a onkologickém oddělení, které ošetřují pacienty s PEG. Z výsledků je patrné, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují ošetřovatelskou péči o pacienta s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Bylo zjištěno, že někteří probandi dělají přípravu pacienta před zavedením PEG a ošetření pacienta 1. den zavedení PEG. Probandi zvládají podávat výživu, ošetřovat okolí vpichu a podávat léky a tekutiny do sondy. Problémy se vyskytly při odsávání žaludečního obsahu a rotaci kanyly. Většina probandů dodržuje standard oddělení a dále se vzdělávají za pomoci seminářů, knih nebo internetu. Poté z rozhovorů vyplynulo, že se probandi nejčastěji setkali s komplikacemi, jako jsou zarudnutí okolí vpichu nebo vytažení PEG sondy. Dále bylo zjišťováno, jak sestry zapisují ošetřovatelskou péči do dokumentace a jak edukují rodinu nebo pacienta při propuštění do domácí péče.
|
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klienta s perkutánní endoskopickou gastrostomií na oddělení následné péče
CHADOVÁ, Anna
Bakalářská práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popisována enterální výživa a perkutánní endoskopická gastrostomie. Teoretická část byla zakončena kapitolou o ošetřovatelské péči o klienty s PEG sondou. V praktické části byly určeny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o klienty s perkutánní endoskopickou gastrostomickou sondou. Druhým bylo zjistit, jaké problémy se vyskytují v ošetřovatelské péči o klienty s PEG sondou z pohledu zdravotnického personálu. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. byla zaměřena na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s PEG sondou. 2. směřuje k problémům v ošetřovatelské péči, které zdravotnický personál u klientů s PEG sondou vnímá. Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů a formou zúčastněného pozorování. Rozhovory byly uskutečněny s osmi probantkami na oddělení následné péče. Na základě výsledků bylo zjištěno, že dotazované probantky zvládají ošetřovatelskou péči o klienta s PEG sondou. Zvládají ošetřovat místo vpichu, podávat výživu i medikamenty do PEG sondy. Problémy se vyskytly u odsávání žaludečního obsahu a polohování klienta před podáním výživy. Dále z výzkumu vyplynulo, že probantky udávaly nejčastější problémy jako ucpání PEG sondy a zánět v okolí vpichu, vše řešily s lékařem. Výsledky této bakalářské práce by mohly být využity k uskutečnění seminářů na oddělení následné péče a tím zvýšit informovanost sester a zkvalitnění péče o klienty s PEG sondou.
|
|
|
Úloha nutričního terapeuta v edukaci k sondové výživě
Dvořáková, Martina ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Aleš (oponent)
Enterální výživa představuje pro řadu nemocných jediný způsob, jak si zajistit dostatečný přívod živin. Bakalářská práce popisuje, jaké jsou indikace, ale i kontraindikace podávání právě enterální výživy. Dále navazuje kapitola o složení jednotlivých druhů výživy a možných aplikačních technikách. Zmiňuji i možné komplikace spojené s enterální výživou. Větší část je pak věnována perkutánní endoskopické gastrostomii (PEG). Řada nemocných je na aplikaci enterální výživy odkázána doživotně. Během své dlouholeté praxe na gastroenterologické klinice jsem vypozorovala, že chybí dostatečný edukační materiál pro pacienty se zavedeným PEG, kteří odcházejí do domácího prostředí. Edukace těchto pacientů, jak aplikovat výživu v doma a pečovat o sondu, je v našem zařízení v kompetenci nutričního terapeuta a to z důvodu velkého vytížení zdravotních sester a jejich menších zkušeností s PEG. Cílem empirické části bylo vytvořit přehledný edukační materiál pro pacienty, ale i pro nižší zdravotnický personál pečující o PEG. Klíčová slova: enterální výživa, sonda, perkutánní endoskopická gastrostomie
|
|
|
Výživa pacientů s PEG v praxi
JIROVSKÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií v praxi. Práce je rozčleněna na teorii a praxi problematiky. Teoretická část se zabývá historií stomií, zjišťováním stavu výživy a obecnými informacemi o stomiích. Střed teoretické části obsahuje nejdůležitější část práce, a to uvedení do problematiky PEG. Poté pokračuje kapitola o určení energetické hodnoty a o enterální výživě, na kterou navazuje úsek o pomůckách při aplikaci enterální výživy. Teoretickou část zakončuje kapitola o komplikacích výživy do perkutánní endoskopické gastrostomie. Cílem práce bylo zhodnocení příjmu nutrice podávané do PEG, a zjištění informovanosti pacientů, případně ošetřujícího personálu v oblasti péče o PEG. K dosažení cílů práce jsem použila kvalitativní výzkum. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zdravotní sestrou, a ve dvou případech s pacientem a ošetřujícím personálem, jsem postupně probrala problematiku PEG. Dohromady jsem pracovala se šesti pacienty, které jsem dvakrát navštívila. V další části jsem stanovila potřebu živin, energie a vybraných vitamínů a stopových prvků, které jsem následně porovnala se skutečným příjmem v enterální výživě. K vyhodnocení přijímané výživy jsem použila aplikaci Nutriservis. Ošetřující personál často nemá dostatek informací o péči, nutné pro pacienty s PEG, a literatura v českém jazyce je v této problematice neuspokojivá. Dřívější vzdělání zdravotních sester nezahrnovalo péči o PEG. Metoda byla v České republice zavedena až v 90. letech. Téměř všichni pacienti, kteří byli zařazeni do mého výzkumu, trpěli podváhou. Navíc i přes to, že se jejich váha měnila, druh výživy a její množství zůstávaly stejné. Nejčastější komplikací pacientů byly průjmy. Ačkoliv se v literatuře píše, že sonda by měla vydržet několik let, dle ošetřujícího personálu vydrží rok až dva. Informace v mé práci mohou posloužit jako pomůcka nejen pro pacienty s PEG a jejich rodinu, ale také pro zdravotníky, kteří se starají o pacienta s PEG.
|
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienta s výživovu stomií.
MUSILOVÁ, Klára
Hlavním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta s výživovou stomií. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na zmapování ošetřovatelské péče o pacienta před zavedením výživové stomie. Druhá výzkumná otázka se zabývala ošetřovatelskou péči o pacienta během zavádění výživové stomie a poslední třetí otázka si kladla za cíl zjistit jaká je ošetřovatelská péče o pacienta po zavedení výživové stomie. Empirická část bakalářské práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor byl členěn na tři části. První část byla zaměřena na základní identifikační údaje, druhá část se věnovala perkutánní endoskopické gastrostomii a třetí část perkutánní endoskopické jejunostomii. Získané výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka papír". Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na neurologickém, gastroenterologickém, standartním interním oddělení a interní jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče v Nemocnici Třebíč. Výsledky práce jsou členěny do jednotlivých kategorií, kterými jsou: založení výživových stomií, bezprostřední ošetřovatelská péče o výživové stomie po založení, ošetřování výživových stomií, podávání tekutin do výživových stomií, podávání výživy do výživových stomií, podávání léků do výživových stomií, zaznamenávání péče do dokumentace a edukace pacienta o výživových stomií. Práce poskytuje celkový pohled na problematiku ošetřovatelské péče o pacienta s výživovou stomií. Na základě výsledků práce bude vytvořena brožura obsahující základní informace o péči o pacienty s výživovými stomiemi, která bude určena především sestrám.
|
|
|
Edukace pacientů na sondové enterální výživě
Argaláčová, Tereza ; Novotný, Aleš (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Enterální výživa je formou nutriční podpory, jejíž využití by mělo být zvažováno u podvyživených pacientů či pacientů v riziku malnutrice, kteří mají funkční gastrointestinální trakt, ale nemohou nebo nechtějí přijímat dostatečné množství živin perorální cestou. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou enterální výživy - jejími indikacemi, kontraindikacemi, způsoby aplikace a možnými komplikacemi. Velká část práce je věnována perkutánní endoskopické gastrostomii, která se stala jednou z metod poskytování dlouhodobé enterální výživy a v současné době je tato metoda jedním z nejpopulárnějších přístupů do gastrointestinálního traktu pro dlouhodobou domácí enterální výživu. Poslední část bakalářské práce poukazuje na důležitost edukace pacientů na dlouhodobé enterální výživě a přináší stručný návod, jak tyto pacienty edukovat tak, aby pochopili důvody indikace a funkci enterální výživy a aby dovedli sami provádět veškeré nutné úkony související s péčí o sondu a podáváním výživy. Klíčová slova: malnutrice, enterální výživa, perkutánní endoskopická gastrostomie, edukace
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií.
KUBŮ, Eva
Tématem bakalářské práce byla problematika ošetřovatelské péče, poskytované lidem, ať již jim říkáme pacienti či klienti, s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Perkutánní endoskopická gastrostomie je dle odborníků relativně jednoduchý operační výkon, který je však ve svém důsledku velmi efektivní. Za pomoci endoskopu zavede lékař do žaludku stomickou kanylu, jejíž jeden konec ústí právě v žaludku a druhý je vyveden přes kůži břicha ven. Zavedená kanyla poté slouží k podávání výživy. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit problematiku ošetřovatelské péče o perkutánní endoskopickou gastrostomii u klientů v rámci ošetřovatelského procesu z pohledu sester. Druhý cíl se týkal úrovně využitelnosti nutričního screeningu v rámci ošetřovatelského procesu u klientů s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Na tyto cíle navazovaly čtyři výzkumné otázky. K získání dat v rámci výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat byl použit hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který byl veden s pěti sestrami z DÚSP v Černovicích. Rozhovory se sestrami byly v rámci kvalitativního šetření doplněny ještě přímým pozorováním respondentek s následným zapisováním zjištěných skutečností do záznamového archu.Z celého výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelská péče o klienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií má svá specifika, například při podávání stravy či při péči o stomický katetr. Též se ukázalo, že je z pohledu sester náročnější, například tím, že klade na sestry požadavky na znalosti vztahující se k PEG a jejímu ošetřování. Je zřejmé, že ošetřovatelská péče o klienta s perkutánní gastrostomií je péče, která musí být poskytována komplexně, v rámci holistického přístupu ke klientovi.Výsledky šetření budou poskytnuty zařízení, ve kterém šetření probíhalo a mohou sloužit ke zlepšení ošetřovatelské péče o klienty s gastrostomií a k vytvoření či úpravě stávajícího standardu ošetřovatelské péče o PEG.
|
host ::
RSS.